Příběhy kulatého jídelního stolu

Naše maminka, jinak velmi vtipná žena, neměla většinou příliš velké pochopení pro naše veselé historky, které vznikaly během jídla v kuchyni u našeho kulatého stolu... Toto místo nás totiž často inspirovalo a nejen to. Inspirovala nás spousta dalších věcí, příhod, SMSek a podobně. A nás právě napadlo, že bychom měli tyto historky sepsat, abychom vás o ně neochudili a taky proto, že všichni dobře víme, jak se na vtipné historky rychle zapomíná. Byla by škoda, kdyby se tyto příběhy a od nich asociované další kousky zapomněly, protože bychom vás pak jimi nemohli oblažovat a obveselovat... To by všichni ronili krokodýlí slzy a povodně by tu byly podruhé...

A jen tak mezi námi, teď se píše rok 2002, tak to možná časem nabude historické hodnoty a tak to pak někdo může prodat jako ňákej prastarej rukopis (počítačopis), kterej tady napsali ňáký magoři, ještě předtím, než sem přiletěli ufoni a všechno až na naše písmo (později posvěcené - aneb tzv. "Ufonská bible") zničili... Jenom doufáme, že ty ufoni neuměj česky, páč to by s tim svěcením byl vcelku šlus a oni by se veselými historkami a hlavně jejich úvodem mohli taky inspirovat a opravdu přiletět.

Taky to rači nikdo nedávejte na internet, protože co kdyby Usáma, no dyť vy víte... Včera bylo výročí tý RÁDOBY pohromy, kdy se celej svět změnil (nikde se neříká, jestli k lepšímu nebo k horšímu. Asi sou vážný důvody, jako třeba aby o Amících nikdo nezačal pochybovat, když jsou tak úžasní...) a málem bysme taky zapomněli na pana Jiřího Kájínka, který je také velice šikovný, přičindlivý, seriózní, sklerózní, artrózní a ambiciózní člověk a máme obrovské štěstí, že bydlí právě v Čechách!

Ještě nutno dodat, že do této sbírky mohou přispívat osoby pouze ŽENSKÉHO pohlaví (a žádného jiného!!!) ve věkovém rozmezí 16-22 let, přičemž se tato věková hranice bude posouvat podle hlavních dopisvatelů (tj, Danča + Petka). Práva na změnu jsou. Komu se to nelíbí, bude muset zaplatit pokutu ve výši 10.000.000 Kč, nebo si to odpracovat u nás doma (tj. Záhřebská 46, 1.patro, byt napravo od schodů nahoru, Praha 2, Česká republika, Evropa, Planeta Země, Sluneční soustava, Mléčná dráha, přesnější adresu bohužel zadat nemůžem).

Práce zahrnují: Mytí nádobí, praní, žehlení, věšení prádla, vaření, mytí nádobí, vytírání, uklízení zvířatům, přiměřené větrání, uklízení pokojů, kuchyně a příslušenství, rovnání, uklízení a čištění bot, vysávání, utírání prachu, mytí vany, umyvadla y záchoda, uklízení špajzu, chození na nákupy, topení, placení nájmu, elektřiny, vody, nákupů a telefonu + samozřejmě zájmových činností, oblečení, dobrot, učebnic a podobně...

Práva na změnu také jsou a dokonce tu máme podpis notáře

JUDr., MUDr., PUDr., HADr. Váslav Houbiška Csc. (=celkem slušnej cikán)

Ačkoliv tato povídka není zdaleka první, dala podnět ke vzniku celé sbírky... Takže svým způsoběm první je.

To jsme zase jednou seděly v kuchyni... Byly jsme samé ženské... Maminka, sestřička Petruška, kamarádka Andrea a já... Bylo už po vysvědčení a čekaly nás tolik vysněné dny prázdnin. Plánoval se program na dobu, kdy jsme měly být doma pouze my "děcka", můj přítel Idží a Andrea.

D: "No, Andeo, to až tu bude Jirka, tak pozveme Dášu (mou kamarádku) a uděláme si rybí polívku, co se dělá na vánoce..."

Petruška se nezatvářila příliš nadšeně... Dalo by se říci, že se zatvářila přímo nenadšeně... Dokonce jako při pomyšlení na něco velice odporného... Takže jsem věc uvedla na pravou míru...

D: "Nebooj, uděláme nepravou rybí polívku, tu bez jiker."

A: "Naše mamka umí výbornou rybí polívku, to se vyvaří kapří hlava..."

P: "Kapří hlava?"

D: "A taky se vyvaří kapří oči, to je hrůza..." :)

A: "Nee, ty tam nejsou!"

D: "A taky se tam vyvaří kapří pusa a nos... Co když má rýmu!?"

P: "No, nebo tam něco naprská..."

D: "No, nebo kdyby se tam vyvařily kapří uši, co? No, nebo nedej bože kapří nohy!"

P: "No, to by teda ale byla hrůza, zvlášť kdyby si zapomněl sundat ponožky!"

D: "To ovšem kdyny tam ale šel i s botama, to by byla úplná katastrofa!"

M: "Nebojte, když si umyjeme ruce, tak se nám nemůže nic stát!"

Takže nakonec jsme se dohodly, že si tu polívku můžeme bezpečně uvařit...

Kdysi dávno, když byla Petruška ještě malá (teď mě přerostla mrcha jedna), měla ve škole někdy v první třídě, zadaný úkol. Děti měly napsat jméno lověka, jeho práci a příbuzenský vztah...

Menší potíž nastala v momentě, kdy měla Petruška napsat zaměstnání našeho zarostlého strejdy... Paní učitelka si přečetla Petruščin úkol, načež se pro Petrušku z nepochopitelných důvodů, dala do smíchu... Ona totiž napsala, co jí říkala rodina ze srandy... A to, že náš strejda pracuje jako neandrtálec v muzeu (a on tam přitom dělal vrátného)...

Předem bych se chtěla Danušce omluvit, že jí lezu di věcí (No chápejte, musím přeci zjistit, jestli tu nemá nějaké milostné dopisy!), ale prostě mi to nedalo a musela jsem sem napsat také jeden příběh. Stalo se to sice u stolu hranatého (Danuščina psacího), nicméně jsme taky jedly. Maminka byla zrovna na odchodu na nákup, jenže očekávala telefonát rodinného (ne)přítele se zvláštním smyslem pro humor... Následoval opět zajímavý dialog...:

M: "Hele, holky, kdyby volal XY, řekněte mu, ať zavolá pozdějc nebo ať příjde nebo to prostě nějak chytře zařiďte."

P: "Jak bysme to jinak mohly zařídit, když jsme přece chatrý?!"

D: "No jo, jak jinak, dyť jsme přece chytrost sama!"

P: "To jsem ráda, že mi tak věříš!"

D: "To víš, podle sebe soudím Tebe!"

A tak se prosím moje drahá sestro (za stovku bych si tě možná koupila jako otroka... :) ) nezlob a přijmi tuto povídku hranatého stolu mezi své povídky stolu kulatého s tím, že se námětem podobá povídkám (nebo spíš příhodám) našeho kulatého kuchyňského a neodmyslitelného nábytku.

Sepsal, napsal, popsal a doufám, že nepos... vetřelec, ufon a pavouk Petruška

VČERA,LEDVA JSEM DOPSALA POVÍDKU HRANATÉHO STOLU, UTEKLA JSEM OD POČÍTAČE A DĚLALA JAKOBY NIC. ZATÍM SEM TO DNESKA RÁNO DĚSNĚ NENÁPADNĚ NA DANU VYBALILA A NĚJAK JSME SE DOHODLY, ŽE TY POVÍDKY TEDA BUDEME PSÁT SPOLU. MOŽNÁ TO SICE ZTRATÍ ORIGINALITU AUTORA, OVŠEM BUDE TU ZAZNAMENÁNO JISTĚ O DOST VÍC POVÍDEK, PROTOŽE, JAK JISTĚ VŠICHNI DOBŘE VÍME, VÍC HLAV VÍC VÍ. VČERA SE STALA DALŠÍ VĚC, KTEROU JE SEM VHODNÉ NAPSAT I PŘESTO, ŽE JSME NEBYLI U KULATÉHO ANI U HRANATÉHO STOLU A DOKONCE JSME ANI NESEDĚLI!!! CO NAPLAT, STEJNĚ VÁM TO SEM NAPÍŠU.

SEDĚLA JSEM NA LAVIČCE V PŘEDSÍNI A PROHLÍŽELA JSEM SI DM(TZN. DEMENTNÍ) KATALOG. BOLELY MĚ NOHY, PROTOŽE JSEM CELEJ DEN POBÍHALA PO OBCHODECH S UČEBNICEMA A TAKY PROTO, ŽE JSEM ŠLA OD ND (TO NENÍ "NĚCO DEMENTNÍHO", ALE "NÁRODNÍ DIVADLO") PĚŠKY DO NKP (TO NENÍ "NĚCO KRÁSNĚ PITOMÝHO", ALE "NÁRODNÍ KNIHOVNA V PRAZE"), JELIKOŽ V DŮSLEDKU POVODNÍ NEJELO METRO ANI TRAMVAJ X-A (TO NENÍ "XAKRU AUVAJS", NÝBRŽ NÁHRADNÍ DOPRAVA ZA METRO A) NA STAROMĚSTSKOU. NO, A TAK SEM PŘIŠLA DOMŮ (A PŘDTÍM JSEM SE PRÁVĚ STAVILA V TOM DÉEMKU, KDE, ŠMEJDI JEDNI, ZDRAŽILI PLEŤOVOU VODU Z 89 KORUN NA 124... TAKOVEJ PÓVL...) A ZA CHVÍLI PŘIŠLA DANA.

DOŠLA K NÁM DO POKOJE, ZAPLA KAZEŤÁK, JAKO ŽE SI PREJ ZACVIČÍ... (VŠICHNI ZNÁME TO JEJÍ CVIČENÍ. UDĚLÁ 10 LEHSEDŮ A PADNE. A TO NAZÝVÁ TĚLOCVIKEM...). ZA CHVÍLI ZA MNOU PŘIŠLA S TÍM, ŽE MÁ VYMYŠLENEJ NOVEJ TANEC A SVÍJELA SE A VRTĚLA A KROUTILA PÁNVÍ DO KROUŽKU (JAKO KDYŽ SE DĚLAJ PALAČINKY NA PÁNVI...) JMENOVALO SE TO "VÁŽENÝ VLADAŘI, ŇÁK SE MI NEDAŘÍ, S ÚSMĚVEM NA TVÁŘI" (NÁZEV SEBRALA V JEDNÉ POHÁDCE, KDE DONUTIL VRTĚL PRDELÍ, PROTOŽE POTŘEBOVAL... NA ONU MÍSTNOST, PO KÝBLU HOŘTICE, KTEREJ SEŽRAL... :( (BYLO TO PĚKNĚ NECHUTNÝ), NAČEŽ JSME SE ROZHODLY, ŽE ZALOŽÍME CELOU TANEČNÍ SKUPINU OBSAHUJÍCÍ DANUŠKU, ANDREU A MĚ. DANČA UŽ TEDA TANEC MĚLA, JEŠTĚ NĚCO PRO MĚ A PRO ANDREU.

OKAMŽITĚ JSEM SI VZPOMNĚLA NA ŠTĚPÁNČIN TANEČNÍ VÝSTUP, KDYŽ JSEM MĚLA NAROZENINY (15) A ZE SRANDY SME NATÁČELI POŘAD "ZISKUJ V TAŠCE OD FŇ DO BŽ". TO MÍRNĚ ROZKROČÍTE NOHY, NA JEDNÉ VYPNETE ŠPIČKU A K NÍ TÍM SMĚREM HÝBÁTE PÁNVÍ DOPŘEDU A DOZADU, JEDNOU RUKOU UKAZUJETE K NEBI A DRUHOU K ZEMI. MUSELA JSEM TEDY VYMYSLET NĚCO NOVÉHO. TAKÉ SE MÍRNĚ ROZKROČÍTE A BOKY OPISUJETE LEŽATOU OSMIČKU, RUKAMA MŮŽETE LIBOVOLNĚ MÁCHAT VE VZDUCHU. ANDREINA TANEČNÍ KREACE BYLA NEJSLOŽITĚJŠÍ, ALE POPISUJE SE SNADNO. OPĚT JAKO V PŘEDCHOZÍCH TŘECH VARIACÍCH ROZKROČÍTE A VYSTRKUJETE STŘÍDAVĚ HRUDNÍK A PÁNEV. KDYŽ JSME TO TAK HEZKY VYMYSLELY, NAPSALY JSME ANDREE SMSKU, ALE TO UŽ JE ZASE JINÝ PŘÍBĚH...